13. Udayam±ºavapucch±niddeso

74. Jh±yi½ virajam±s²na½, [icc±yasm± udayo]
katakicca½ an±sava½;
p±ragu½ sabbadhamm±na½, atthi pañhena ±gama½;
aññ±vimokkha½ pabr³hi [sa½br³hi (sy±.)], avijj±ya pabhedana½.
Jh±yi½ virajam±s²nanti. Jh±yinti jh±y² bhagav±. Paµhamenapi jh±nena jh±y², dutiyenapi jh±nena jh±y², tatiyenapi jh±nena jh±y², catutthenapi jh±nena jh±y², savitakkasavic±renapi jh±nena jh±y², avitakkavic±ramattenapi jh±nena jh±y², avitakka-avic±renapi jh±nena jh±y², sapp²tikenapi jh±nena jh±y², nipp²tikenapi jh±nena jh±y², s±tasahagatenapi jh±nena jh±y², upekkh±sahagatenapi jh±nena jh±y², suññatenapi jh±nena jh±y², animittenapi jh±nena jh±y², appaºihitenapi jh±nena jh±y², lokiyenapi jh±nena jh±y², lokuttarenapi jh±nena jh±y² jh±narato ekattamanuyutto sadatthagarukoti– jh±yi½. Virajanti r±go rajo, doso rajo, moho rajo, kodho rajo, upan±ho rajo…pe… sabb±kusal±bhisaªkh±r± raj±. Te raj± buddhassa bhagavato pah²n± ucchinnam³l± t±l±vatthukat± anabh±va½kat± ±yati½ anupp±dadhamm±. Tasm± buddho arajo virajo nirajo raj±pagato rajavippah²no rajavippayutto sabbarajav²tivatto.
R±go rajo na ca pana reºu vuccati,
r±gasseta½ adhivacana½ rajoti;
eta½ raja½ vippajahitv± [paµivinoditv± (ka.) mah±ni. 209] cakkhum±, tasm± jino vigatarajoti vuccati.
Doso rajo na ca pana reºu vuccati, dosasseta½ adhivacana½ rajoti;
eta½ raja½ vippajahitv± cakkhum±, tasm± jino vigatarajoti vuccati.
Moho rajo na ca pana reºu vuccati, mohasseta½ adhivacana½ rajoti;
eta½ raja½ vippajahitv± cakkhum±, tasm± jino vigatarajoti vuccat²ti.–

Viraja½ …pe….

¾s²nanti nisinno bhagav± p±s±ºake cetiyeti– ±s²no.
Nagassa [nagarassa (ka.)] passe ±s²na½, muni½ dukkhassa p±ragu½;
s±vak± payirup±santi, tevijj± maccuh±yinoti.
Evampi bhagav± ±s²no. Atha v±, bhagav± sabbossukkapaµippassaddhatt± ±s²no vutthav±so ciººacaraºo…pe… j±timaraºasa½s±ro natthi tassa punabbhavoti. Evampi bhagav± ±s²noti– jh±yi½ virajam±s²na½
Icc±yasm± udayoti. Icc±ti padasandhi…pe… ±yasm±ti piyavacana½…pe… udayoti tassa br±hmaºassa n±ma½…pe… abhil±poti– icc±yasm± udayo.
Katakicca½ an±savanti buddhassa bhagavato kicc±kicca½ karaº²y±karaº²ya½ pah²na½ ucchinnam³la½ t±l±vatthukata½ anabh±va½kata½ ±yati½ anupp±dadhamma½. Tasm± buddho katakicco.
Yassa ca visat± [yassa paripat± (sy±.) passa mah±ni. 202] natthi, chinnasotassa bhikkhuno;
kicc±kiccappah²nassa, pari¼±ho na vijjat²ti.
Katakicca½ an±savanti. ¾sav±ti catt±ro ±sav±– k±m±savo, bhav±savo, diµµh±savo, avijj±savo. Te ±sav± buddhassa bhagavato pah²n± ucchinnam³l± t±l±vatthukat± anabh±va½kat± ±yati½ anupp±dadhamm±. Tasm± buddho an±savoti– katakicca½ an±sava½.
P±ragu½ sabbadhamm±nanti bhagav± sabbadhamm±na½ abhiññ±p±rag³ pariññ±p±rag³ pah±nap±rag³ bh±van±p±rag³ sacchikiriy±p±rag³ sam±pattip±rag³. Abhiññ±p±rag³ sabbadhamm±na½, pariññ±p±rag³ sabbadukkh±na½, pah±nap±rag³ sabbakiles±na½, bh±van±p±rag³ catunna½ magg±na½, sacchikiriy±p±rag³ nirodhassa, sam±pattip±rag³ sabbasam±patt²na½. So vasippatto p±ramippatto ariyasmi½ s²lasmi½; vasippatto p±ramippatto ariyasmi½ sam±dhismi½; vasippatto p±ramippatto ariy±ya paññ±ya; vasippatto p±ramippatto ariy±ya vimuttiy±. So p±ragato p±rappatto antagato antappatto koµigato koµippatto pariyantagato pariyantappatto vos±nagato vos±nappatto t±ºagato t±ºappatto leºagato leºappatto saraºagato saraºappatto abhayagato abhayappatto accutagato accutappatto amatagato amatappatto nibb±nagato nibb±nappatto. So vuttav±so ciººacaraºo…pe… j±timaraºasa½s±ro natthi tassa punabbhavoti– p±ragu½ sabbadhamm±na½.
Atthi pañhena ±gamanti pañhena atthiko ±gatomhi, pañha½ pucchituk±mo ±gatomhi, pañha½ sotuk±mo ±gatomh²ti, evampi atthi pañhena ±gama½. Atha v±, pañhatthik±na½ pañha½ pucchituk±m±na½ pañha½ sotuk±m±na½ ±gamana½ abhikkamana½ upasaªkamana½ payirup±sana½ atth²ti, evampi atthi pañhena ±gama½. Atha v±, pañh±gamo tuyha½ atthi, tvampi pahu tvamasi alamatto may± pucchita½ kathetu½ visajjetu½, vahasseta½ bh±ranti, evampi atthi pañhena ±gama½.
Aññ±vimokkha½ pabr³h²ti aññ±vimokkho vuccati arahattavimokkho. Arahattavimokkha½ pabr³hi ±cikkh±hi desehi paññapehi paµµhapehi vivar±hi vibhaj±hi utt±n²karohi pak±seh²ti– aññ±vimokkha½ pabr³hi.
Avijj±ya pabhedananti avijj±ya bhedana½ pabhedana½ pah±na½ v³pasama½ paµinissagga½ paµippassaddha½ amata½ nibb±nanti– avijj±ya pabhedana½. Ten±ha so br±hmaºo–
“Jh±yi½ virajam±s²na½, [icc±yasm± udayo]
katakicca½ an±sava½;
p±ragu½ sabbadhamm±na½, atthi pañhena ±gama½.
Aññ±vimokkha½ pabr³hi, avijj±ya pabhedanan”ti.
75. Pah±na½ k±macchand±na½, [uday±ti bhagav±]
domanass±na c³bhaya½;
thinassa [th²nassa (sy±.)] ca pan³dana½, kukkucc±na½ niv±raºa½.
Pah±na½ k±macchand±nanti. Chandoti yo k±mesu k±macchando k±mar±go k±manand² k±mataºh± k±masineho k±mapip±s± k±mapari¼±ho k±mamucch± k±majjhos±na½ k±mogho k±mayogo k±mup±d±na½ k±macchandan²varaºa½. Pah±na½ k±macchand±nanti k±macchand±na½ pah±na½ v³pasama½ paµinissagga½ paµippassaddhi½ amata½ nibb±nanti– pah±na½ k±macchand±na½. Uday±ti bhagav±ti. Uday±ti bhagav± ta½ br±hmaºa½ n±mena ±lapati. Bhagav±ti g±rav±dhivacanameta½…pe… sacchik± paññatti, yadida½ bhagav±ti– uday±ti bhagav±.
Domanass±na c³bhayanti. Domanass±ti ya½ cetasika½ as±ta½ cetasika½ dukkha½ cetosamphassaja½ as±ta½ dukkha½ vedayita½, cetosamphassaj± as±t± dukkh± vedan±. Domanass±na c³bhayanti k±macchandassa ca domanassassa ca ubhinna½ pah±na½ v³pasama½ paµinissagga½ paµippassaddhi½ amata½ nibb±nanti– domanass±na c³bhaya½.
Thinassa ca pan³dananti. Thinanti y± cittassa akalyat± akammaññat± ol²yan± sall²yan± l²n± l²yan± l²yitatta½ thina½ thiyan± [th²na½ th²yan± (sy±.)] thiyitatta½ cittassa. Pan³dananti thinassa ca pan³dana½ pah±na½ v³pasama½ paµinissagga½ paµippassaddhi½ amata½ nibb±nanti– thinassa ca pan³dana½.
Kukkucc±na½ niv±raºanti. Kukkuccanti hatthakukkuccampi kukkucca½, p±dakukkuccampi kukkucca½, hatthap±dakukkuccampi kukkucca½. Akappiye kappiyasaññit±, kappiye akappiyasaññit±…pe… avajje vajjasaññit±, vajje avajjasaññit±. Ya½ evar³pa½ kukkucca½ kukkucc±yan± kukkucc±yitatta½ cetaso vippaµis±ro manovilekho, ida½ vuccati kukkucca½. Api ca, dv²hi k±raºehi uppajjati kukkucca½ cetaso vippaµis±ro manovilekho– katatt± ca akatatt± ca. Katha½ katatt± ca akatatt± ca uppajjati kukkucca½ cetaso vippaµis±ro manovilekho? “Kata½ me k±yaduccarita½, akata½ me k±yasucaritan”ti uppajjati kukkucca½ cetaso vippaµis±ro manovilekho “Kata½ me vac²duccarita½, akata½ me vac²sucaritan”ti…pe… “kata½ me manoduccarita½, akata½ me manosucaritan”ti…pe… “kato me p±º±tip±to, akat± me p±º±tip±t± veramaº²”ti…pe… “kata½ me adinn±d±na½, akat± me adinn±d±n± veramaº²”ti…pe… “kato me k±mesumicch±c±ro, akat± me k±mesumicch±c±r± veramaº²”ti…pe… “kato me mus±v±do, akat± me mus±v±d± veramaº²”ti…pe… “kat± me pisuº± v±c± [pisuºav±c± (ka.)], akat± me pisuº±ya v±c±ya veramaº²”ti…pe… “kat± me pharus± v±c±, akat± me pharus±ya v±c±ya veramaº²”ti…pe… “kato me samphappal±po, akat± me samphappal±p± veramaº²”ti…pe… “kat± me abhijjh±, akat± me anabhijjh±”ti…pe… “kato me by±p±do, akato me aby±p±do”ti…pe… “kat± me micch±diµµhi, akat± me samm±diµµh²”ti uppajjati kukkucca½ cetaso vippaµis±ro manovilekho. Eva½ katatt± ca akatatt± ca uppajjati kukkucca½ cetaso vippaµis±ro manovilekho.
Atha v±, “s²lesumhi aparip³rak±r²”ti uppajjati kukkucca½ cetaso vippaµis±ro manovilekho; “indriyesumhi aguttadv±ro”ti…pe… “bhojane amattaññumh²”ti… “j±gariya½ ananuyuttomh²”ti… “na satisampajaññena samann±gatomh²”ti… “abh±vit± me catt±ro satipaµµh±n±ti, catt±ro sammappadh±n±ti catt±ro iddhip±d±ti, pañcindriy±n²ti, pañca bal±n²ti, satta bojjhaªg±ti, ariyo aµµhaªgiko maggo”ti… “dukkha½ me apariññ±ta½, samudayo me appah²no, maggo me abh±vito, nirodho me asacchikato”ti uppajjati kukkucca½ cetaso vippaµis±ro manovilekho.
Kukkucc±na½ niv±raºanti kukkucc±na½ ±varaºa½ n²varaºa½ pah±na½ upasama½ v³pasama½ paµinissagga½ paµippassaddhi½ amata½ nibb±nanti– kukkucc±na½ niv±raºa½. Ten±ha bhagav±–
“Pah±na½ k±macchand±na½, [uday±ti bhagav±]
domanass±na c³bhaya½;
thinassa ca pan³dana½, kukkucc±na½ niv±raºan”ti.
76. Upekkh±satisa½suddha½ dhammatakkapurejava½;
aññ±vimokkha½ pabr³mi, avijj±ya pabhedana½.
Upekkh±satisa½suddhanti. Upekkh±ti y± catutthe jh±ne upekkh± upekkhan± ajjhupekkhan± cittasamat± [cittasamatho (sy±.) mah±ni. 207] cittappassaddhat± majjhattat± cittassa. Sat²ti y± catutthe jh±ne upekkha½ ±rabbha sati anussati…pe… samm±sati. Upekkh±satisa½suddhanti catutthe jh±ne upekkh± ca sati ca suddh± honti visuddh± sa½suddh± parisuddh± pariyod±t± anaªgaº± vigat³pakkiles± mudubh³t± kammaniy± µhit± ±neñjappatt±ti– upekkh±satisa½suddha½.
Dhammatakkapurejavanti dhammatakko vuccati samm±saªkappo. So ±dito hoti, purato hoti, pubbaªgamo hoti aññ±vimokkhass±ti, evampi dhammatakkapurejava½. Atha v±, dhammatakko vuccati samm±diµµhi. S± ±dito hoti, purato hoti, pubbaªgamo hoti aññ±vimokkhass±ti evampi dhammatakkapurejava½. Atha v±, dhammatakko vuccati catunna½ magg±na½ pubbabh±gavipassan±. S± ±dito hoti, purato hoti, pubbaªgamo hoti aññ±vimokkhass±ti– evampi dhammatakkapurejava½.
Aññ±vimokkha½ pabr³m²ti aññ±vimokkho vuccati arahattavimokkho. Arahattavimokkha½ pabr³mi ±cikkh±mi desemi paññapemi paµµhapemi vivar±mi vibhaj±mi utt±n²karomi pak±sem²ti– aññ±vimokkha½ pabr³mi.
Avijj±ya pabhedananti. Avijj±ti dukkhe aññ±ºa½…pe… avijj± moho akusalam³la½. Pabhedananti avijj±ya pabhedana½ pah±na½ v³pasama½ paµinissagga½ paµippassaddhi½ amata½ nibb±nanti– avijj±ya pabhedana½. Ten±ha bhagav±–
“Upekkh±satisa½suddha½, dhammatakkapurejava½;
aññ±vimokkha½ pabr³mi, avijj±ya pabhedanan”ti.
77. Ki½su sa½yojano loko, ki½su tassa vic±raºa½;
kissassa vippah±nena, nibb±na½ iti vuccati.
Ki½su sa½yojano lokoti lokassa sa½yojana½ laggana½ bandhana½ upakkileso. Kena loko yutto payutto ±yutto sam±yutto laggo laggito palibuddhoti– ki½su sa½yojano loko.
Ki½su tassa vic±raºanti ki½su tassa c±raºa½ vic±raºa½ paµivic±raºa½. Kena loko carati vicarati paµivicarat²ti– ki½su tassa vic±raºa½. Kissassa vippah±nena nibb±na½ iti vuccat²ti kissassa vippah±nena v³pasamena paµinissaggena paµippassaddhiy± nibb±na½ iti vuccati pavuccati kath²yati bhaº²yati d²p²yati vohar²yat²ti– kissassa vippah±nena nibb±na½ iti vuccati. Ten±ha so br±hmaºo–
“Ki½su sa½yojano loko, ki½su tassa vic±raºa½;
kissassa vippah±nena, nibb±na½ iti vuccat²”ti.
78. Nandisa½yojano loko, vitakkassa vic±raº±;
taºh±ya vippah±nena, nibb±na½ iti vuccati.
Nandisa½yojano lokoti nand² vuccati taºh±. Yo r±go s±r±go…pe… abhijjh± lobho akusalam³la½, aya½ vuccati nand². Y± nand² lokassa sa½yojana½ laggana½ bandhana½ upakkileso, im±ya nandiy± loko yutto payutto ±yutto sam±yutto laggo laggito palibuddhoti– nandisa½yojano loko.
Vitakkassa vic±raº±ti. Vitakk±ti nava vitakk±– k±mavitakko, by±p±davitakko, vihi½s±vitakko, ñ±tivitakko janapadavitakko amar±vitakko, par±nudayat±paµisa½yutto vitakko, l±bhasakk±rasilokapaµisa½yutto vitakko, anavaññattipaµisa½yutto vitakko. Ime vuccanti nava vitakk±. Ime nava vitakk± lokassa c±raº± vic±raº± paµivic±raº±. Imehi navahi vitakkehi loko carati vicarati paµivicarat²ti– vitakkassa vic±raº±.
Taºh±ya vippah±nena nibb±na½ iti vuccat²ti. Taºh±ti r³pataºh±…pe… dhammataºh±. Taºh±ya vippah±nena nibb±na½ iti vuccat²ti taºh±ya vippah±nena v³pasamena paµinissaggena paµippassaddhiy± nibb±na½ iti vuccati pavuccati kath²yati bhaº²yati d²p²yati vohar²yat²ti– taºh±ya vippah±nena nibb±na½ iti vuccati. Ten±ha bhagav±–
“Nandisa½yojano loko, vitakkassa vic±raº±;
taºh±ya vippah±nena, nibb±na½ iti vuccat²”ti.
79. Katha½ satassa carato, viññ±ºa½ uparujjhati;
bhagavanta½ puµµhum±gam±, ta½ suºoma vaco tava.
Katha½ satassa caratoti katha½ satassa sampaj±nassa carato viharato iriyato vattayato p±layato yapayato y±payatoti– katha½ satassa carato.
Viññ±ºa½ uparujjhat²ti viññ±ºa½ nirujjhati v³pasammati attha½ gacchati paµippassambhat²ti– viññ±ºa½ uparujjhati.
Bhagavanta½ puµµhum±gam±ti buddha½ bhagavanta½ puµµhu½ pucchitu½ y±citu½ ajjhesitu½ pas±detu½ ±gamh± ±gatamh± up±gatamh± sampattamh±, “tay± saddhi½ sam±gatamh±”ti– bhagavanta½ puµµhum±gam±.
Ta½ suºoma vaco tav±ti. Tanti tuyha½ vacana½ byappatha½ desana½ anus±sana½ anusiµµha½ suºoma uggaºh±ma dh±rema upadh±rema upalakkhem±ti– ta½ suºoma vaco tava. Ten±ha so br±hmaºo–
“Katha½ satassa carato, viññ±ºa½ uparujjhati;
bhagavanta½ puµµhum±gam±, ta½ suºoma vaco tav±”ti.
80. Ajjhattañca bahiddh± ca, vedana½ n±bhinandato;
eva½ satassa carato, viññ±ºa½ uparujjhati.
Ajjhattañca bahiddh± ca vedana½ n±bhinandatoti ajjhatta½ vedan±su vedan±nupass² viharanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti [na ajjhos±ya tiµµhati (sy±.)], abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti; bahiddh± vedan±su vedan±nupass² viharanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti; ajjhattabahiddh± vedan±su vedan±nupass² viharanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti. Ajjhatta½ samudayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² [ida½ pada½ natthi sy±. potthake] viharanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti; ajjhatta½ vayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto…pe… ajjhatta½ samudayavayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto…pe… bahiddh± samudayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti; bahiddh± vayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto…pe… bahiddh± samudayavayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto…pe… ajjhattabahiddh± samudayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto…pe… ajjhattabahiddh± vayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto…pe… ajjhattabahiddh± samudayavayadhamm±nupass² vedan±su vedan±nupass² viharanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti. Imehi dv±dasahi ±k±rehi vedan±su vedan±nupass² viharanto…pe… anabh±va½ gameti.
Atha v±, vedana½ aniccato passanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti. Vedana½ dukkhato rogato gaº¹ato sallato aghato ±b±dhato…pe… nissaraºato passanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gameti. Imehi catt±l²s±ya [dv±catt±¼²s±ya (sy±.)] ±k±rehi vedan±su vedan±nupass² viharanto vedana½ n±bhinandati n±bhivadati na ajjhoseti, abhinandana½ abhivadana½ ajjhos±na½ g±ha½ par±m±sa½ abhinivesa½ pajahati vinodeti byant²karoti anabh±va½ gamet²ti– ajjhattañca bahiddh± ca vedana½ n±bhinandato.
Eva½ satassa caratoti eva½ satassa sampaj±nassa carato viharato iriyato vattayato p±layato yapayato y±payatoti– eva½ satassa carato.
Viññ±ºa½ uparujjhat²ti puññ±bhisaªkh±rasahagata½ viññ±ºa½ apuññ±bhisaªkh±rasahagata½ viññ±ºa½ ±neñj±bhisaªkh±rasahagata½ viññ±ºa½ nirujjhati v³pasammati attha½ gacchati paµippassambhat²ti– viññ±ºa½ uparujjhat². Ten±ha bhagav±–
“Ajjhattañca bahiddh± ca, vedana½ n±bhinandato;
eva½ satassa carato, viññ±ºa½ uparujjhat²”ti.
Saha g±th±pariyos±n±…pe… satth± me, bhante bhagav±, s±vakohamasm²ti.

Udayam±ºavapucch±niddeso terasamo.