519. Ki½ pattinanti ki½ patta½ kimadhigata½. Soratanti suv³pasanta½. “Suratan”tipi p±µho, suµµhu uparatanti attho. Dantanti damita½. Buddhoti vibuddho, buddhaboddhabbo v±. Eva½ sabhiyo ekek±ya g±th±ya catt±ro catt±ro katv± pañcahi g±th±hi v²sati pañhe pucchi. Bhagav± panassa ekameka½ pañha½ ekamek±ya g±th±ya katv± arahattanik³µeneva v²satiy± g±th±hi by±k±si.
520. Tattha yasm± bhinnakileso paramatthabhikkhu, so ca nibb±nappatto hoti, tasm± assa “ki½ pattinam±hu bhikkhunan”ti ima½ pañha½ by±karonto “pajjen±”ti-±dim±ha. Tassattho– yo attan± bh±vitena maggena parinibb±nagato kilesaparinibb±na½ patto, parinibb±nagatatt± eva ca vitiººakaªkho vipattisampattih±nibuddhi-ucchedasassata-apuññapuññabheda½ vibhavañca bhavañca vippah±ya, maggav±sa½ vusitav± kh²ºapunabbhavoti ca etesa½ thutivacan±na½ araho, so bhikkh³ti.
521. Yasm± pana vippaµipattito suµµhu uparatabh±vena n±nappak±rakilesav³pasamena ca sorato hoti, tasm± tamattha½ dassento “sabbattha upekkhako”ti-±din± nayena dutiyapañhaby±karaºam±ha. Tassattho– yo sabbattha r³p±d²su ±rammaºesu “cakkhun± r³pa½ disv± neva sumano hoti, na dummano”ti eva½ pavatt±ya cha¼aªgupekkh±ya upekkhako, vepullappatt±ya satiy± satim±, na so hi½sati neva hi½sati kañci tasath±var±dibheda½ satta½ sabbaloke sabbasmimpi loke, tiººoghatt± tiººo, samitap±patt± samaºo, ±vilasaªkappappah±n± an±vilo. Yassa cime r±gadosamoham±nadiµµhikilesaduccaritasaªkh±t± sattussad± keci o¼±rik± v± sukhum± v± na santi, so im±ya upekkh±vih±rit±ya sativepullat±ya ahi½sakat±ya ca vippaµipattito suµµhu uparatabh±vena imin± ogh±din±nappak±rakilesav³pasamena ca soratoti.
522. Yasm± ca bh±vitindriyo nibbhayo nibbik±ro danto hoti, tasm± tamattha½ dassento “yassindriy±n²”ti g±th±ya tatiyapañha½ by±k±si. Tassattho– yassa cakkh±d²ni cha¼indriy±ni gocarabh±van±ya anicc±ditilakkhaºa½ ±ropetv± v±san±bh±van±ya satisampajaññagandha½ g±h±petv± ca bh±vit±ni, t±ni ca kho yath± ajjhatta½ gocarabh±van±ya, eva½ pana bahiddh± ca sabbaloketi yattha yattha indriy±na½ vekallat± vekallat±ya v± sambhavo, tattha tattha n±bhijjh±divasena bh±vit±n²ti eva½ nibbijjha ñatv± paµivijjhitv± ima½ parañca loka½ sakasantatikkhandhaloka½ parasantatikkhandhalokañca adandhamaraºa½ marituk±mo k±la½ kaªkhati, j²vitakkhayak±la½ ±gameti patim±neti, na bh±yati maraºassa. Yath±ha thero–
“Maraºe me bhaya½ natthi, nikanti natthi j²vite”; (therag±. 20);
“n±bhikaªkh±mi maraºa½, n±bhikaªkh±mi j²vita½;
k±lañca paµikaªkh±mi, nibbisa½ bhatako yath±”ti. (Therag±. 606).
Bh±vito sa dantoti eva½ bh±vitindriyo so dantoti.
523. Yasm± pana buddho n±ma buddhisampanno kilesanidd± vibuddho ca, tasm± tamattha½ dassento “kapp±n²”ti g±th±ya catutthapañha½ by±k±si. Tattha kapp±n²ti taºh±diµµhiyo. T± hi tath± tath± vikappanato “kapp±n²”ti vuccanti. Viceyy±ti anicc±dibh±vena sammasitv±. Keval±n²ti sakal±ni. Sa½s±ranti yo c±ya½–
“Khandh±nañca paµip±µi, dh±tu-±yatan±na ca;
abbocchinna½ vattam±n±, sa½s±roti pavuccat²”ti.–

Eva½ khandh±dipaµip±µisaªkh±to sa½s±ro, ta½ sa½s±rañca kevala½ viceyya. Ett±vat± khandh±na½ m³labh³tesu kammakilesesu khandhesu c±ti eva½ t²supi vaµµesu vipassana½ ±ha. Dubhaya½ cut³pap±tanti satt±na½ cuti½ upap±tanti imañca ubhaya½ viceyya ñatv±ti attho. Etena cut³pap±tañ±ºa½ ±ha. Vigatarajamanaªgaºa½ visuddhanti r±g±diraj±na½ vigam± aªgaº±na½ abh±v± mal±nañca vigam± vigatarajamanaªgaºa½ visuddha½. Patta½ j±tikhayanti nibb±na½ patta½. Tam±hu buddhanti ta½ im±ya lokuttaravipassan±ya cut³pap±tañ±ºabhed±ya buddhiy± sampannatt± im±ya ca vigataraj±dit±ya kilesanidd± vibuddhatt± t±ya paµipad±ya j±tikkhaya½ patta½ buddham±hu.

Atha v± kapp±ni viceyya keval±n²ti “anekepi sa½vaµµavivaµµakappe amutr±sin”ti-±din± (itivu. 99; p±r±. 12) nayena vicinitv±ti attho. Etena paµhamavijjam±ha. Sa½s±ra½ dubhaya½ cut³pap±tanti satt±na½ cuti½ upap±tanti imañca ubhaya½ sa½s±ra½ “ime vata bhonto satt±”ti-±din± nayena vicinitv±ti attho. Etena dutiyavijjam±ha. Avasesena tatiyavijjam±ha. ¾savakkhayañ±ºena hi vigataraj±dit± ca nibb±nappatti ca hot²ti. Tam±hu buddhanti eva½ vijjattayabhedabuddhisampanna½ ta½ buddham±h³ti.
525. Eva½ paµhamag±th±ya vuttapañhe vissajjetv± dutiyag±th±ya vuttapañhesupi yasm± brahmabh±va½ seµµhabh±va½ patto paramatthabr±hmaºo b±hitasabbap±po hoti, tasm± tamattha½ dassento “b±hitv±”ti g±th±ya paµhama½ pañha½ by±k±si. Tassattho– yo catutthamaggena b±hitv± sabbap±pak±ni µhitatto, µhito icceva vutta½ hoti. B±hitap±patt± eva ca vimalo, vimalabh±va½ brahmabh±va½ seµµhabh±va½ patto, paµippassaddhasam±dhivikkhepakarakilesamalena aggaphalasam±dhin± s±dhusam±hito, sa½s±rahetusamatikkamena sa½s±ramaticca pariniµµhitakiccat±ya keval², so taºh±diµµh²hi anissitatt± asito, lokadhammehi nibbik±ratt± “t±d²”ti ca pavuccati. Eva½ thutiraho sa brahm± so br±hmaºoti.
526. Yasm± pana samitap±pat±ya samaºo, nh±tap±pat±ya nh±tako, ±g³na½ akaraºena ca n±goti pavuccati, tasm± tamattha½ dassento tato apar±hi t²hi g±th±hi tayo pañhe by±k±si. Tattha samit±v²ti ariyamaggena kilese sametv± µhito. Samaºo pavuccate tathatt±ti tath±r³po samaºo pavuccat²ti. Ett±vat± pañho by±kato hoti, sesa½ tasmi½ samaºe sabhiyassa bahum±najananattha½ thutivacana½. Yo hi samit±v², so puññap±p±na½ apaµisandhikaraºena pah±ya puññap±pa½ raj±na½ vigamena virajo, anicc±divasena ñatv± ima½ parañca loka½ j±timaraºa½ up±tivatto t±di ca hoti.
527. Ninh±ya…pe… nh±takoti ettha pana yo ajjhattabahiddh±saªkh±te sabbasmimpi ±yatanaloke ajjhattabahiddh±rammaºavasena uppattirah±ni sabbap±pak±ni maggañ±ºena ninh±ya dhovitv± t±ya ninh±tap±pakat±ya taºh±diµµhikappehi kappiyesu devamanussesu kappa½ na eti, ta½ nh±takam±h³ti evamattho daµµhabbo.
528. Catutthag±th±yapi ±gu½ na karoti kiñci loketi yo loke appamattakampi p±pasaªkh±ta½ ±gu½ na karoti, n±go pavuccate tathatt±ti Ett±vat± pañho by±kato hoti, sesa½ pubbanayeneva thutivacana½. Yo hi maggena pah²na-±gutt± ±gu½ na karoti, so k±mayog±dike sabbayoge dasasaññojanabhed±ni ca sabbabandhan±ni visajja jahitv± sabbattha khandh±d²su kenaci saªgena na sajjati, dv²hi ca vimutt²hi vimutto, t±di ca hot²ti.
530. Eva½ dutiyag±th±ya vuttapañhe vissajjetv± tatiyag±th±ya vuttapañhesupi yasm± “khett±n²”ti ±yatan±ni vuccanti. Yath±ha– “cakkhupeta½ cakkh±yatana½peta½…pe… khettampeta½ vatthupetan”ti (dha. sa. 596-598). T±ni vijeyya vijetv± abhibhavitv±, viceyya v± anicc±dibh±vena vicinitv± upaparikkhitv± keval±ni anavases±ni, visesato pana saªgahetubh³ta½ dibba½ m±nusakañca brahmakhetta½, ya½ dibba½ dv±das±yatanabheda½ tath± m±nusakañca, yañca brahmakhetta½ cha¼±yatane cakkh±yatan±didv±das±yatanabheda½, ta½ sabbampi vijeyya viceyya v±. Yato yadeta½ sabbesa½ khett±na½ m³labandhana½ avijj±bhavataºh±di, tasm± sabbakhettam³labandhan± pamutto. Evametesa½ khett±na½ vijitatt± vicinitatt± v± khettajino n±ma hoti, tasm± “khett±n²”ti im±ya g±th±ya paµhamapañha½ by±k±si. Tattha keci “kamma½ khetta½, viññ±ºa½ b²ja½, taºh± sneho”ti (a. ni. 3.77) vacanato kamm±ni khett±n²ti vadanti. Dibba½ m±nusakañca brahmakhettanti ettha ca dev³paga½ kamma½ dibba½, manuss³paga½ kamma½ m±nusaka½, brahm³paga½ kamma½ brahmakhettanti vaººayanti. Sesa½ vuttanayameva.
531. Yasm± pana sakaµµhena kosasadisatt± “kos±n²”ti kamm±ni vuccanti, tesañca lunan± samucchedan± kusalo hoti, tasm± tamattha½ dassento “kos±n²”ti g±th±ya dutiyapañha½ by±k±si. Tassattho– lokiyalokuttaravipassan±ya visayato kiccato ca anicc±dibh±vena kusal±kusalakammasaªkh±t±ni kos±ni viceyya keval±ni, visesato pana saªgahetubh³ta½ aµµhak±m±vacarakusalacetan±bheda½ dibba½ m±nusakañca navamahaggatakusalacetan±bhedañca brahmakosa½ viceyya. Tato im±ya maggabh±van±ya avijj±bhavataºh±dibhed± sabbakos±na½ m³labandhan± pamutto, evametesa½ kos±na½ lunan± “kusalo”ti pavuccati, tathatt± t±d² ca hot²ti. Atha v± satt±na½ dhamm±nañca niv±saµµhena asikosasadisatt± “kos±n²”ti tayo bhav± dv±das±yatan±ni ca veditabb±ni. Evamettha yojan± k±tabb±.
532. Yasm± ca na kevala½ paº¹at²ti imin±va “paº¹ito”ti vuccati, apica kho pana paº¹ar±ni ito upagato pavicayapaññ±ya all²notipi “paº¹ito”ti vuccati, tasm± tamattha½ dassento “dubhay±n²”ti g±th±ya tatiyapañha½ by±k±si Tassattho– ajjhatta½ bahiddh± c±ti eva½ ubhay±ni anicc±dibh±vena viceyya. Paº¹ar±n²ti ±yatan±ni. T±ni hi pakatiparisuddhatt± ru¼hiy± ca eva½ vuccanti, t±ni viceyya im±ya paµipattiy± niddhantamalatt± suddhipañño paº¹itoti pavuccati tathatt±, yasm± t±ni paº¹ar±ni paññ±ya ito hoti, sesamassa thutivacana½. So hi p±papuññasaªkh±ta½ kaºhasukka½ up±tivatto t±d² ca hoti, tasm± eva½ thuto.
533. Yasm± pana “mona½ vuccati ñ±ºa½, y± paññ± paj±nan±…pe… samm±diµµhi, tena ñ±ºena samann±gato mun²”ti vutta½, tasm± tamattha½ dassento “asatañc±”ti g±th±ya catutthapañha½ by±k±si. Tassattho– yv±ya½ akusalakusalappabhedo asatañca satañca dhammo, ta½ ajjhatta½ bahiddh±ti imasmi½ sabbaloke pavicayañ±ºena asatañca satañca ñatv± dhamma½ tassa ñ±tatt± eva r±g±dibhedato sattavidha½ saªga½ taºh±diµµhibhedato duvidha½ j±lañca aticca atikkamitv± µhito. So tena monasaªkh±tena pavicayañ±ºena samann±gatatt± muni. Devamanussehi p³jan²yoti ida½ panassa thutivacana½. So hi kh²º±savamunitt± devamanuss±na½ p³j±raho hoti, tasm± eva½ thuto.
535. Eva½ tatiyag±th±ya vuttapañhe vissajjetv± catutthag±th±ya vuttapañhesupi yasm± yo cat³hi maggañ±ºavedehi kilesakkhaya½ karonto gato, so paramatthato vedag³ n±ma hoti. Yo ca sabbasamaºabr±hmaº±na½ satthasaññit±ni ved±ni, t±yeva maggabh±van±ya kiccato anicc±divasena viceyya. Tattha chandar±gappah±nena tameva sabba½ vedamaticca y± vedapaccay± v± aññath± v± uppajjanti vedan± t±su sabbavedan±su v²tar±go hoti, tasm± tamattha½ dassento “ida½ pattinan”ti avatv± “ved±n²”ti g±th±ya paµhamapañha½ by±k±si. Yasm± v± yo pavicayapaññ±ya ved±ni viceyya, tattha chandar±gappah±nena sabba½ vedamaticca vattati, so satthasaññit±ni ved±ni gato ñ±to atikkanto ca hoti. Yo vedan±su v²tar±go, sopi vedan±saññit±ni ved±ni gato atikkanto ca hoti. Ved±ni gatotipi vedag³, tasm± tampi attha½ dassento “ida½ pattinan”ti avatv± im±ya g±th±ya paµhamapañha½ by±k±si.