Loko samudeti etasm±ti lokasamudayo, avijj±diko paccayagaºo, na lokasamudayamatta½. Ten±ha “anulomapaµiccasamupp±do”ti. Natthit±ti sabbaso abh±vo, naranvayavin±so ucchedoti attho. Natthit±sahacaraºato pana ucchedadiµµhi natthit±ti adhippet±. Paccay±nuparamo paccay±na½ avicchedo. Yath± hi at²tahetupañcakasannissayena etarahiphalapañcaka½ viya hetupañcakampi hoti, eva½ etarahihetupañcakasannissayena ±yati½phalapañcakampi bhavissati. Ten±ha “paccay±nuparame phal±nuparamato”ti. Ta½ gambh²ratta½ upp±damatte natthi asabh±vadhammatt±. Ekattanay±dayo nay± sabh±vadhammesu labbham±nato upp±damatte kathañcipi na labbheyyunti ±ha “nayacatukka½ upp±damatte natth²”ti. 575. Sam±ne kattar²ti ekasmi½yeva kattari uppajjanakiriy±ya yo katt±, tasmi½yeva paccayanakiriy±ya ca kattubh³teti attho. Yath± “nhatv± bhuñjati, bhutv± sayat²”ti. “Pubbak±le”ti idañca tv±saddant±na½ pad±na½ yebhuyyena purimak±lakiriy±ya d²panato vutta½, na idha paµiccasaddassa purimak±latthatt±. Evañhi “cakkhu½ paµicc±”ti nidassanavacana½ nidassitabbena sa½sandeyya. Atha v± k±mañcettha ubhinna½ kiriy±na½ samak±lat± uppajjanakiriy±ya pubbe paccayanakiriy±ya asambhavato, tath±pi phalakiriy±ya hetukiriy± purimak±lo viya voharitu½ yutt±. Evamettha hetuphalavavatth±na½ sup±kaµa½ hot²ti upac±rasiddha½ purimak±la½ gahetv± vutta½ “pubbak±le”ti. Atthasiddhikaroti v±kyatthapaµiviññattikaro. Paµiccasamupp±doti hi ettha v±kyatth±vabodho idha atthasiddh²ti adhippeto. Payujjam±no paµiccasaddo upp±dasaddena vuccam±nassa sam±nassa “kattu abh±vato”ti pada½ ±netv± yojetabba½. Ayañhettha attho “cakkhuñca paµicca r³pe ca uppajjati cakkhuviññ±ºan”ti-±d²su (ma. ni. 1.204, 400; 3.421, 425-426; sa½. ni. 2.43-44; 2.4.60; kath±. 465) paccayanakiriy±ya, uppajjanakiriy±ya ca viññ±ºameva katt±ti sam±nakattukat± labbhati. “Paµiccasamupp±do”ti ettha pana upp±dasaddassa bh±vas±dhanat±ya kiriy±va vutt±ti sam±nakattulakkhaºo saddappayogo na sambhavat²ti. Ten±ha “saddabheda½ gacchat²”ti, apasaddappayogo hot²ti attho. Na cettha par±varayogo (p±ºin² 3.4.20) “appatv± nadi½ pabbato, atikkamma pabbata½ nad²”ti-±d²su viya, n±pi lakkhaºahetu-±dipayogo “s²ha½ disv± bhaya½ hoti, ghata½ pivitv± bala½ j±yate, ‘dhan’ti katv± daº¹o patito”ti-±d²su viya. Nevettha saddabhedo. Na hi hatthatale ±malaka½ viya sabbaññeyya½ paccakkha½ katv± µhit±na½ mahes²na½ vacane akkharacintak±na½ vippal±po avasara½ labhati. Labhatu, v±kyatthena saddasiddhito “nhatv± gamana½, bhutv± sayanan”ti-±d²su viy±ti. Evampi na ca kiñci attha½ s±dheti. Yadipi pacceka½ padattho labbhati, v±kyattho pana na yujjati, tasm± dasad±¼im±div±ky±ni viya asambandhatthat±ya niratthaka½ hot²ti adhipp±yo. N±mapade vutte appayutt±nipi “atthi, hoti, vijjat²”ti evar³p±ni kiriy±pad±ni ±netv± sambandhitabb±n²ti ñ±ya½ sandh±y±ha “hotisaddena saddhi½ yojayiss±m±”ti. Imes³ti yath±vuttesu desan±paµiññ±pucch±nigamanavasena vuttesu paµiccasamupp±dapadesu. Nidassanamattañceta½, aññesupi “paµiccasamupp±dameva s±dhuka½ yoniso manasi k±roti. Yadida½ idappaccayat± paµiccasamupp±do (d². ni. 2.67; ma. ni. 2.337; sa. ni. 1.172; mah±va. 7). Gambh²ro c±ya½, ±nanda, paµiccasamupp±do”ti (d². ni. 2.95; sa½. ni. 2.60) evam±d²supi ekenapi saddhi½ hoti-saddo sambandha½ na gacchati. Yoga½ na gacchati tath± sambandhavasena avuttatt±. “Na ca upp±do hot²”ti ida½ asabh±vadhammatt± upp±dassa nibbattilakkhaº±yoga½ sandh±ya vutta½. Yath± hi vin±sassa vin±so natthi, eva½ upp±dassa vin±so viya upp±dopi natthi. Yadi siy±, yena upp±dena upp±do upp±dav±, sopi upp±dav±ti anavaµµh±nameva ±pajjeyy±ti vuttov±yamattho. Ten±ha “sace heyy±”ti-±di. Yadi eva½, katha½ samudayo hot²ti? N±ya½ doso nibbattiy± anadhippetatt±. Eva½ dukkhakkhandhassa samudayo p±tubh±vo sambhavat²ti ayañhettha attho, idha pana paµiccasamupp±do hot²ti tassa atthibh±vacodan±ti katv± hoti, j±yat²ti nibbatticodan± kat± siy±ti adhipp±yena vutta½ “na upp±do hot²”ti. 576. Imesa½ saªkh±r±d²na½ paccay± idappaccay±, avijj±dayo, tesa½ bh±vo idappaccayat± Ko pana so bh±voti ±ha “bh±vo ca n±m±”ti-±di. Tassattho– yen±k±rena avijj±dayo saªkh±r±dip±tubh±vahet³ honti, tasmi½ avijj±d²na½ pavatti-±k±ravisese vik±re paµiccasamupp±doti aya½ samaññ±ti. Tesa½ v±d²na½ ta½ maññana½. Hetuvacanatoti hetubh±vavacanato. 577. Etth±ti paµiccasamupp±dapade. Samupp±dapadh±navacanaviññeyyo sasattiko hetu paµiccasamupp±doti avipar²ta½ attha½ aj±nant±na½ aññattha samupp±dasaddassa bh±vas±dhanassa dassanato tath± idh±pi byañjanacch±y±ya upp±doyev±ya½ vutto, na het³ti y± saññ± uppajjati, s± imassa paµiccasamupp±dapadassa eva½ id±ni vuccam±n±k±rena attha½ gahetv± v³pasametabb± vinodetabb±. Dvedh±ti g±th±ya aya½ saªkhepattho– yasm± attano paccayavasena pavatto paccayuppannadhammasam³ho paccetabbato paµicco ca so saha uppajjanato samupp±do ca, paµicca v± k±raºas±maggi½ apaccakkh±ya saha uppajjanato ev±ti ca eva½ dvedh± “paµiccasamupp±do”ti ida½ vacana½ icchitabba½, tasm± tassa paccayadhammopi phal³pac±rena paµiccasamupp±do icceva vuttoti. Paccayat±y±ti paccayasam³hato. Pavattoti nibbatto. Dhammasam³hoti paccayuppannadhammapuñjo. Pat²yam±noti ñ±ºagatiy± abhimukha½ upeyam±no, abhisamiyam±noti attho. Hit±ya sukh±ya c±ti lokuttarahit±ya, lokuttarasukh±ya ca. Saha uppajjati ekekassa kad±cipi uppattiy± abh±vato. Samm± uppajjati ahetuto, visamahetuto ca anuppajjanato. Saha uppajjat²ti ekajjha½ uppajjati antamaso aµµhanna½ dhamm±na½ uppajjanato. Na paccakkh±y±ti apaµikkhipitv±, attano paccayabh³tadhammasamud±yena kenaci na vin±ti attho. Tass±ti yv±ya½ “paµiccasamupp±do”ti vutto paccayuppannadhammasam³ho, tassa aya½ avijj±diko hetusam³ho. “Tappaccayatt±”ti etena paµiccasamupp±dapaccaye paµicca samupp±dasamaññ±ti dasseti. Ten±ha “yath± loke”ti-±di. Yath± hi loke “pitta½ mathita½, s³r± dadhi, tipusa½ jaro, semho gu¼o, ±yu ghatan”ti ca paccayo phalavoh±rena vuccati, eva½ phal³pac±rena paµiccasamupp±do vuttoti veditabbo. 578. Paµicca-sadde paµi-saddo abhimukhattho, icca-saddo gammatthoti dassento ±ha “paµimukhamito”ti. Kassa pana paµimukha½, kena v± ito, ko v± itoti codanattaye pacchima½ vissajjento “hetusam³ho”ti ±ha. Tasmiñhi vissaµµhe hetusam³ho n±ma paccayas±magg²ti tattha aññamaññassa paµimukha½, aññamaññeneva ca itoti vissaµµhov±yamattho hot²ti. Sahiteti samudite avinibbhutte. Soti hetusam³ho. Samupp±do iti vuttoti yojan±. P±tubh±v±y±ti upp±d±ya. K±ma½ p±¼iya½ “avijj±paccay± saªkh±r±”ti (sa½. ni. 2.1; ud±. 1; mah±va. 1; netti. 24; vibha. 225) avijj±va paccayabh±vena vutt±, tath±pi na avijj± ek±va paccayo hoti, atha kho sahaj±tadhammavatthu-±rammaº±dayo, yonisomanasik±r±dayo, taºhup±d±n±dayo ca dhamm± yath±raha½ saªkh±rupp±dane avijj±ya sahak±r²k±raºa½ hontiyeva. Eva½ saªkh±r±dayopi viññ±º±d²nanti ±ha “avijj±di-ekekahetus²sena niddiµµho hetusam³ho”ti. S±dh±raºaphalanipph±dakaµµhen±ti ta½sam³hapariy±pann±na½ hetudhamm±na½ s±dh±raºassa phalassa nibbattakabh±vena. Avekallaµµhen±ti an³nabh±vena. Tasmiñhi hetusam³he ekacc±s±dh±raºañceta½ phala½, ekacceheva ca nibbattetabba½ siy±, sabbesa½ tesa½ paccayadhamm±na½ aññamaññ±pekkh± natth²ti paµimukhagaman±bh±vato paµiccattho na parip³reyy±ti. S±maggi-aªg±nanti paccayas±maggiy± aªgabh³t±na½, sam³h²nanti attho Niddh±raºe ceta½ s±mivacana½. Phaladhamm±na½ sahitat± n±ma visu½ abh±vo, na hetudhamm±na½ viya aññamaññ±pekkh±ti ±ha “aññamañña½ avinibbhogavuttidhamme”ti avinibbhogaggahaºañcettha r³padhamm±nampi saªgaºhanattha½. Aññath± sampayuttadhammeti vucceyya. 579. Paccayat±ti aya½ avijj±diko paccayasam³ho. Aññoññanti aññamañña½. Paµicc±ti niss±ya sahak±r²k±raºa½ laddh±. Samanti avisama½ avekallena. Sah±ti ekajjha½. Dhammeti attano paccayuppannadhamme. Yasm± upp±deti, tatopi tasm±pi. Eva½ paµiccasamupp±doti munin± bhagavat± bh±sit±ti yojan±. Na apaµicca paµiccev±ti avadh±raºattha½ dassento g±th±ya½ eva-k±ro luttaniddiµµhoti dasseti. Ekekadesanti phalasamud±yassa ekadesekadesa½, bh±gasoti attho. Pubb±parabh±ven±ti paµip±µiy± Sabbameta½ r³p±r³pakal±pupp±dana½ sandh±ya vutta½. Atth±nus±ravoh±rakusalen±ti paramatthadhamm±nugatavoh±ranipuºena. 580. Purimena paden±ti yojan±. Sassat±d²nanti sassatabh±v±d²na½, sassatav±d±d²na½ v±. Sassatasahacarit± hi v±d±pi sassat±dayoti vuccanti yath± “dukkhadesan± dukkhan”ti. Ucched±d²ti etth±pi eseva nayo. Vigh±to vin±so, pah±nanti attho. ѱyoti antadvayavirahit± majjhim± paµipatti. Pavattidhamm±nanti pavattibh³t±na½ dhamm±na½, kilesavaµµ±d²nanti attho. “Sassato att± ca loko c±”ti-±dinayappavatto (d². ni. 1.31) sassatav±do. “Natthi hetu, natthi paccayo satt±na½ sa½kiles±y±”ti-±dinayappavatto (d². ni. 1.168; ma. ni. 2.101, 227; sa½. ni. 3.212) ahetuv±do. Pakati aºuk±l±divasena loko pavattat²ti eva½ pavatto visamahetuv±do. Issarapurisapaj±pativ±d± vasavattiv±d±. Ahetuv±daggahaºeneva cettha sabh±vaniyati yadicch±v±d±nampi saªgaho daµµhabbo. Keci pana “cakkhu eva cakkhussa k±raºan”ti evam±diko visamahetuv±do. Issar±div±do ahetuv±dantogadho. Sabh±veneva dhamm± pavattant²ti v±do “vasavattiv±do”ti vadanti. Ki½ hi paccayas±maggiy± payojananti adhipp±yo. Samupp±dapadena parid²pito hot²ti yojan±. Parid²panassa pana avipar²tak±raºa½ dassetu½ “paccayas±maggiya½ dhamm±na½ uppattito”ti vutta½. Vihat±ti abbh±hat±. “Purimapurimapaccayavasen±”ti imin± avicchedavasena pavattam±na½ ucchedadiµµhinivattaka½ hetuphalapabandha½ dasseti. Ten±ha “kuto ucchedo”ti. Ucched±bh±vakathaneneva cettha ucchedav±dass±pi abh±va½ dasset²ti daµµhabba½. Tass± tass± paccayas±maggiy±ti tasmi½ tasmi½ hetupaccayasamav±ye. Santati½ avicchinditv±ti hetuphalapabandhasaªkh±tassa sant±nassa avicchindanena. Tesa½ tesa½ paccayuppannadhamm±na½ sambhavato uppajjanato sassatucchedasaªkh±ta½ antadvaya½ anupaggamma yath±saka½ paccayehi anur³paphaluppatti idha majjhimapaµipad±ti adhippet±. Kammavaµµassa, vip±kavaµµassa ca bhinnasabh±vatt±, bhinnak±latt± ca so karoti so paµisa½vedet²ti v±dappah±na½. Kusal±kusalakkhandhappavattiyañhi k±rakavoh±ro, vip±kakkhandhapavattiya½ vedakavoh±roti. Yasmi½ sant±ne kamma½ nibbatta½, tattheva tassa phalassa nibbattanato añño karoti añño paµisa½vedet²ti v±dappah±na½. Na hi katassa vin±so, akatassa v± abbh±gamo atthi. “Itth², puris±”ti voh±rena janapadanirutti. Tattha yasm± paº¹it±pi loke “pañcakkhandhe ±netu, n±mar³pa½ ±gacchat³”ti avatv± itth², purisotveva voharanti, tasm± “itth² ev±ya½, puriso ev±yanti apariññ±tavatthuk±na½ hoti abhiniveso. Viddasuno pana paµiccasamupp±da½ j±nantassa tath± tath± pavattam±ne dhamme up±d±ya paññattimattato tattha paramatthato na abhinivesoti ±ha “janapadaniruttiy± anabhiniveso”ti. Samaññ±y±ti lokasamaññ±ya. Anatidh±vananti anatikkamana½. “Satto”ti hi vutte “ko ettha satto, ki½ r³pa½, ud±hu vedan±dayo”ti vibh±ga½ akatv± lokasamaññ±vaseneva lokiyehi viya lokiyo attho samañña½ avilaªghantena voharitabbo.