32. Garuk±pattivuµµh±navinicchayakath±

236. Garuk±pattivuµµh±nanti pariv±sam±natt±d²hi vinayakammehi garuk±pattitovuµµh±na½. Tattha (c³¼ava. aµµha. 102) tividho pariv±so paµicchannapariv±so suddhantapariv±sosamodh±napariv±soti. Tesu paµicchannapariv±so t±va yath±paµicchann±ya ±pattiy±d±tabbo. Kassaci hi ek±happaµicchann± ±patti hoti, kassaci dv²happaµicchann±, kassaciek±patti hoti, kassaci dve tisso tatuttari v±. Tasm± paµicchannapariv±sa½ dentena paµhama½ t±va paµicchannabh±vo j±nitabbo. Ayańhi ±patti n±ma dasah±k±rehipaµicchann± hoti.
Tatr±ya½ m±tik±– ±patti ca hoti ±pattisańń² ca, pakatatto ca hoti pakatattasańń²ca, anantar±yiko ca hoti anantar±yikasańń² ca, pahu ca hoti pahusańń² ca, ch±detuk±moca hoti ch±deti c±ti. Tattha ±patti ca hoti ±pattisańń² c±ti ya½ ±panno,s± ±pattiyeva hoti, sopi ca tattha ±pattisańń²yeva. Iti j±nanto ch±deti, chann±hoti, atha pan±ya½ tattha an±pattisańń², acchann± hoti. An±patti pana ±pattisańń±yapian±pattisańń±yapi ch±dentena acch±dit±va hoti, lahuka½ v± garuk±ti garuka½ v±lahuk±ti ch±deti, alajjipakkhe tiµµhati, ±patti pana acchann± hoti, garuka½ lahuk±timańńam±no deseti, neva desit± hoti, na chann±, garuka½ v± garuk±ti ńatv±ch±deti, chann± hoti, garukalahukabh±va½ na j±n±ti, ±patti½ ch±dem²ti ch±deti,chann±va hoti.
Pakatattoti tividha½ ukkhepan²yakamma½ akato. So ce pakatattasańń² hutv± ch±deti,chann± hoti. Atha “mayha½ saŖghena kamma½ katan”ti apakatattasańń² hutv± ch±deti,acchann± hoti. Apakatattena pana pakatattasańńin± v± apakatattasańńin± v± ch±dit±piacchann±va hoti. Vuttampi ceta½–
“¾pajjati garuka½ s±vasesa½,
ch±deti an±dariya½ paµicca;
na bhikkhun² no ca phuseyya vajja½,
pańh± mes± kusalehi cintit±”ti. (Pari. 481)–

Ayańhi pańho ukkhittakena kathito.

Anantar±yikoti yassa dasasu antar±yesu ekopi natthi, so ce anantar±yikasańń²hutv± ch±deti, chann± hoti. Sacepi so bh²ruj±tikat±ya andhak±re amanussacaŗ¹amigabhayenaantar±yikasańń² hutv± ch±deti, acchann±va hoti. Yassapi pabbatavih±re vasantassakandara½ v± nadi½ v± atikkamitv± ±rocetabba½ hoti, antar±magge ca caŗ¹av±¼a-amanuss±dibhaya½atthi, magge ajagar± nipajjanti, nad² p³r± hoti, etasmi½ pana satiyeva antar±yeantar±yikasańń² ch±deti, acchann± hoti. Antar±yikassa pana antar±yikasańń±ya ch±dayatoacchann±va.
Pah³ti so sakkoti bhikkhuno santika½ gantuńceva ±rocetuńca, so ce pahusańń²hutv± ch±deti, chann± hoti. Sacassa mukhe appamattako gaŗ¹o v± hoti, hanukav±tov± vijjhati, danto v± rujjati, bhikkh± v± mand± laddh± hoti, t±vatakena pana nevavattu½ na sakkoti, na gantu½, apica kho “na sakkom²”ti sańń² hoti, aya½ pahuhutv± appahusańń² n±ma. Imin± ch±dit±pi acch±dit±. Appahun± pana vattu½ v± gantu½v± asamatthena pahusańńin± v± appahusańńin± v± ch±dit± hoti, acch±dit±va.
Ch±detuk±mo ca hoti ch±deti c±ti ida½ utt±natthameva. Sace pana “ch±dess±m²”tidhuranikkhepa½ katv± purebhatte v± pacch±bhatte v± paµhamay±m±d²su v± lajjidhamma½ okkamitv±anto-aruŗeyeva ±roceti, aya½ ch±detuk±mo na ch±deti n±ma. Yassa pana abhikkhukeµh±ne vasantassa ±pajjitv± sabh±gassa bhikkhuno ±gamana½ ±gamentassa, sabh±gassa santika½v± gacchantassa a¹¹ham±sopi m±sopi atikkamati, aya½ na ch±detuk±mo ch±detin±ma, ayampi acchann±va hoti. Yo pana ±pannamattova aggi½ akkantapuriso viyasahas± pakkamitv± sabh±gaµµh±na½ gantv± ±vikaroti, aya½ na ch±detuk±mova nach±deti n±ma. Sace pana sabh±ga½ disv±pi “aya½ me upajjh±yo v± ±cariyov±”ti lajj±ya n±roceti, chann±va hoti ±patti. Upajjh±y±dibh±vo hi idha appam±ŗa½,averisabh±gamattameva pam±ŗa½. Tasm± averisabh±gassa santike ±rocetabb±. Yo panavisabh±go hoti sutv± pak±setuk±mo, evar³passa upajjh±yassapi santike na ±rocetabb±.
Tattha purebhatta½ v± ±patti½ ±panno hotu pacch±bhatta½ v± div± v± ratti½ v±,y±va aruŗa½ na uggacchati, t±va ±rocetabba½. Uddhaste aruŗe paµicchann±hoti, paµicch±danapaccay± ca dukkaµa½ ±pajjati, sabh±gasaŖgh±disesa½ ±pannassa pana santike±vik±tu½ na vaµµati. Sace ±vikaroti, ±patti ±vikat± hoti, dukkaµ± panana muccati. Tasm± suddhassa santike ±vik±tabb±. ¾vikaronto ca “tuyha½ santikeeka½ ±patti½ ±vikarom²”ti v± “±cikkh±m²”ti v± ±rocem²”ti v±“mama eka½ ±patti½ ±pannabh±va½ j±n±h²”ti v± vadatu, “eka½ garuk±patti½±vikarom²”ti-±din± v± nayena vadatu, sabbehipi ±k±rehi appaµicchann±va hot²tikurundiya½ vutta½. Sace pana “lahuk±patti½ ±vikarom²”ti-±din± nayenavadati, paµicchann±va hoti. Vatthu½ ±roceti, ±patti½ ±roceti, ubhaya½ ±roceti,tividhenapi ±rocit±va hoti.
237. Iti im±ni dasa k±raŗ±ni upaparikkhitv± paµicchannapariv±sa½ dentena paµhamamevapaµicchannabh±vo j±nitabbo, tato paµicchannadivase ca ±pattiyo ca sallakkhetv± saceek±happaµicchann± hoti, “aha½, bhante, eka½ ±patti½ ±pajji½ sańcetanika½ sukkavissaµµhi½ek±happaµicchannan”ti eva½ y±c±petv± khandhake (c³¼ava. 98) ±gatanayenevakammav±ca½ vatv± pariv±so d±tabbo. Atha dv²hat²h±dipaµicchann± hoti, “dv²happaµicchanna½,t²happaµicchanna½, cat³happaµicchanna½, pańc±happaµicchanna½…pe… cuddas±happaµicchannan”tieva½ y±va cuddasadivas±ni divasavasena yojan± k±tabb±, pańcadasadivasapaµicchann±ya “pakkhapaµicchannan”tiyojan± k±tabb±. Tato y±va ek³nati½satimo divaso, t±va “atirekapakkhapaµicchannan”ti,tato “m±sapaµicchanna½, atirekam±sapaµicchanna½, dvem±sapaµicchanna½, atirekadvem±sapaµicchanna½,tem±sa…pe… atireka-ek±dasam±sapaµicchannan”ti eva½ yojan± k±tabb±. Sa½vaccharepuŗŗe “ekasa½vaccharapaµicchannan”ti, tato para½ “atirekasa½vacchara½, dvesa½vaccharan”tieva½ y±va “saµµhisa½vacchara½, atirekasaµµhisa½vaccharapaµicchannan”ti v± tato v± bhiyyopivatv± yojan± k±tabb±.
Sace pana dve tisso tatuttari v± ±pattiyo honti, yath± “eka½ ±pattin”ti vutta½,eva½ “dve ±pattiyo, tisso ±pattiyo”ti vattabba½. Tato para½ pana sata½ v± hotusahassa½ v± “sambahul±”ti vattu½ vaµµati. N±n±vatthuk±supi “aha½, bhante, sambahul±saŖgh±dises± ±pattiyo ±pajji½ eka½ sukkavissaµµhi½, eka½ k±yasa½sagga½,eka½ duµµhullav±ca½, eka½ attak±ma½, eka½ sańcaritta½, ek±happaµicchann±yo”tieva½ gaŗanavasena v± “aha½, bhante, sambahul± saŖgh±dises± ±pattiyo ±pajji½ n±n±vatthuk±ek±happaµicchann±yo”ti eva½ vatthukittanavasena v± “aha½, bhante, sambahul± saŖgh±dises±±pattiyo ±pajji½ ek±happaµicchann±yo”ti eva½ n±mamattavasena v± yojan± k±tabb±.Tattha n±ma½ duvidha½ saj±tis±dh±raŗa½ sabbas±dh±raŗańca. Tattha saŖgh±disesoti saj±tis±dh±raŗa½.¾patt²ti sabbas±dh±raŗa½. Tasm± “sambahul± ±pattiyo ±pajji½ ek±happaµicchann±yo”tieva½ sabbas±dh±raŗan±mavasenapi vaµµati. Idańhi pariv±s±divinayakamma½ vatthuvasenagottavasena n±mavasena ±pattivasena ca k±tu½ vaµµatiyeva.
Tattha sukkavissaµµh²ti vatthu ceva gottańca. SaŖgh±disesoti n±mańceva ±pattica. Tattha “sukkavissaµµhi½ k±yasa½saggan”ti-±din± vacanenapi “n±n±vatthuk±yo”tivacanenapi vatthu ceva gottańca gahita½ hoti. “SaŖgh±diseso”ti vacanenapi “±pattiyo”tivacanenapi n±mańceva ±patti ca gahit± hoti. Tasm± etesu yassa kassaci vasena kammav±c±k±tabb±. Idha pana sabb±patt²na½ s±dh±raŗavasena sambahulanayeneva ca sabbattha kammav±ca½yojetv± dassayiss±ma. Ekańhi ±patti½ ±pajjitv± “sambahul±”ti vinayakamma½karontassapi vuµµh±ti eka½ vin± sambahul±na½ abh±vato. Sambahul± pana ±pajjitv±“eka½ ±pajjin”ti karontassa na vuµµh±ti, tasm± sambahulanayeneva yojayiss±ma.Seyyathida½– paµicchannapariv±sa½ dentena sace ek±happaµicchann± ±patti hoti.
“Aha½, bhante, sambahul± ±pattiyo ±pajji½ ek±happaµicchann±yo, soha½, bhante,saŖgha½ sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½ y±c±mi. Aha½,bhante, sambahul± ±pattiyo ±pajji½ ek±happaµicchann±yo, dutiyampi, bhante, saŖgha½sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½ y±c±mi. Aha½, bhante,sambahul± ±pattiyo ±pajji½ ek±happaµicchann±yo tatiyampi, bhante, saŖgha½sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½ y±c±m²ti–

Eva½ tikkhattu½ y±c±petv±–

“Suŗ±tu me, bhante, saŖgho, aya½ itthann±mo bhikkhu sambahul± ±pattiyo ±pajjiek±happaµicchann±yo, so saŖgha½ sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½y±cati, yadi saŖghassa pattakalla½, saŖgho itthann±massa bhikkhuno sambahul±na½ ±patt²na½ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½ dadeyya, es± ńatti.
“Suŗ±tu me, bhante, saŖgho, aya½ itthann±mo bhikkhu sambahul± ±pattiyo ±pajjiek±happaµicchann±yo, so saŖgha½ sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½y±cati, saŖgho itthann±massa bhikkhuno sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½deti, yass±yasmato khamati itthann±massa bhikkhuno sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ek±hapariv±sassa d±na½, so tuŗhassa. Yassa nakkhamati, so bh±seyya.
“Dutiyampi etamattha½ vad±mi…pe… tatiyampi etamattha½ vad±mi…pe….
“Dinno saŖghena itthann±massa bhikkhuno sambahul±na½ ±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ek±hapariv±so, khamati saŖghassa, tasm± tuŗh², evameta½ dh±ray±m²”ti–

Eva½ yo yo ±panno hoti, tassa tassa n±ma½ gahetv± kammav±c± k±tabb±.

Kammav±c±pariyos±ne ca tena bhikkhun± m±¼akas²m±yameva “pariv±sa½ sam±diy±mi,vatta½ sam±diy±m²”ti vatta½ sam±d±tabba½, sam±diyitv± tattheva saŖghassa ±rocetabba½.¾rocentena ca–
“Aha½, bhante, sambahul± ±pattiyo ±pajji½ ek±happaµicchann±yo, soha½ saŖgha½ sambahul±na½±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½ y±ci½, tassa me saŖgho sambahul±na½±patt²na½ ek±happaµicchann±na½ ek±hapariv±sa½ ad±si, soha½ parivas±mi,vediy±maha½, bhante, vediyat²ti ma½ saŖgho dh±ret³”ti–

Eva½ ±rocetabba½. Imańca attha½ gahetv± y±ya k±yaci v±c±ya ±rocetu½ vaµµatiyeva.

¾rocetv± (c³¼ava. aµµha. 102) sace nikkhipituk±mo hoti, “pariv±sa½ nikkhip±mi,vatta½ nikkhip±m²”ti nikkhipitabba½. Ekapadenapi cettha nikkhitto hoti pariv±so,dv²hi pana sunikkhittoyeva. Sam±d±nepi eseva nayo. Nikkhittak±lato paµµh±yapakatattaµµh±ne tiµµhati. M±¼akato bhikkh³su nikkhantesu ekassapi santike nikkhipitu½vaµµati, m±¼akato nikkhamitv± sati½ paµilabhantena sahagacchantassa santike nikkhipitabba½.Sace sopi pakkanto, ańńassa yassa m±¼ake n±rocita½, tassa ±rocetv± nikkhipitabba½.¾rocentena ca avas±ne “vediyat²ti ma½ ±yasm± dh±ret³”ti vattabba½. Dvinna½±rocentena “±yasmant± dh±rent³”ti, tiŗŗa½ ±rocentena “±yasmanto dh±rent³”tivattabba½. Sace appabhikkhuko vih±ro hoti, sabh±g± bhikkh³ vasanti, vatta½ anikkhipitv±vih±reyeva rattipariggaho k±tabbo. Atha na sakk± sodhetu½, vuttanayeneva vatta½nikkhipitv± pacc³sasamaye ekena bhikkhun± saddhi½ parikkhittassa vih±rassa parikkhepato,aparikkhittassa vih±rassa parikkhep±rahaµµh±nato dve le¹¹up±te atikkamitv± mah±maggatookkamma gumbena v± vatiy± v± paµicchannaµµh±ne nis²ditabba½, anto-aruŗeyeva vuttanayenavatta½ sam±diyitv± ±rocetabba½. ¾rocentena sace navakataro hoti, “±vuso”tivattabba½. Sace vu¹¹hataro, “bhante”ti vattabba½. Sace ańńo koci bhikkhu kenacidevakaraŗ²yena ta½ µh±na½ ±gacchati, sace esa ta½ passati, sadda½ v±ssa suŗ±ti, ±rocetabba½,an±rocentassa ratticchedo ceva vattabhedo ca. Atha dv±dasahattha½ upac±ra½ okkamitv±aj±nantasseva gacchati, ratticchedo hotiyeva, vattabhedo pana natthi, uggate aruŗe vatta½nikkhipitabba½. Sace so bhikkhu kenacideva karaŗ²yena pakkanto hoti, ya½ ańńa½sabbapaµhama½ passati, tassa ±rocetv± nikkhipitabba½. Vih±ra½ gantv±pi ya½ paµhama½ passati,tassa ±rocetv± nikkhipitabba½. Aya½ nikkhittavattassa parih±ro.